Před letošními Vánocemi hrozí hromadný hon finančních poradců na potenciální klienty. Budou se jim snažit na poslední chvíli prodat životní pojištění za starých podmínek. Pokud ovšem sněmovnou projde poslanecký návrh na změnu zákona o daních z příjmů.
Snižovat si daňový základ díky rezervotvornému (kapitálovému nebo investičnímu) životnímu pojištění budou totiž moci jen lidé se smlouvou uzavřenou do konce letošního roku. Skupina zákonodárců chce totiž státní podporu tohoto, podle nich kontroverzního, produktu zrušit a zvýšit daňové úlevy u konkurenčního „penzijka“ – ať už u bývalého penzijního připojištění, nebo současného doplňkového penzijního spoření. Pojišťovny logicky protestují, penzijní společnosti další možnou podporu svého produktu naopak vítají. Podle některých expertů jde o nekoncepční krok, který ke spoření na penzi stejně nikoho nepřesvědčí.
Co tedy poslanci navrhují změnit
Dnes si lze snížit základ daně až o 24 tis. korun díky „životku“ a o dalších 24 tis. korun díky „penzijku“.
Návrh chce daňově podporovat jen „životka“ uzavřená do konce letošního roku. Smlouvy od 1. 1. 2021 by daňovou úlevu neměly. Stejně tak příspěvky zaměstnavatele. U smluv uzavřených od tohoto data totiž už nepůjde o osvobozený, ale o zdanitelný příjem, který podléhá dani ze závislé činnosti a rovněž odvodům zdravotního a sociálního pojištění.
Maximální daňový odpočet u „penzijka“ by se zvýšil na 48 tisíc ročně. Pokud by tedy člověk chtěl využít maximální možné úspory (které dříve zajišťovala kombinace 3000 Kč měsíčně do „penzijka“ a 2000 Kč do „životka“), musel by nově posílat na „penzijko“ 5000 Kč.
Hlavním argumentem navrhovatelů je, že „životko“ je kvůli způsobu jeho nabízení a zpoplatnění přidružených služeb problematický produkt, a stát by ho tak neměl finančně podporovat. Kritizují netransparentní vysoké poplatky a praktiky některých prodejců pojistek motivovaných zejména vysokou provizí, nikoli zájmem svého klienta.
- Allianz má nejnižší poplatek na tuzemském trhu a to 3%
- ještě získáte 10-25% slevu na úrazové pojištění
V posledních letech se nad tímto finančním produktem, kterým se mohou lidé zajistit a zároveň si „spořit“, stahují mračna. Zejména díky obchdoníkům, kteří ne zcela mají odborné znalosti či kompetence. A to zejména společnosti, které nabízejí více pojišťoven a neznají vlastně detail od žádné z nich. Jsou totiž předmětem soudních žalob, zkoumá je i finanční arbitr. Jde sice o individuální spory, ale s potenciálním dopadem na stovky tisíc klientů.
Zda ale tento finanční produkt skutečně přijde o státní podporu, není vůbec jisté. Ministerstvo financí sice zaujalo k návrhu neutrální postoj, hodnotí ho však vesměs kriticky. Vyčítá mu nekoncepčnost, která jde proti vládou předloženému návrhu zákona souvisejícímu s rozvojem kapitálového trhu.
Jeho cílem je zabezpečit rovnost přístupu státu k produktům spoření na stáří z hlediska jejich daňové podpory. Tedy rozšířit nabídku těchto produktů a zobecnit podmínky jejich daňové podpory tak, aby mohl být podporován každý produkt sloužící k odkládání úspor na budoucí spotřebu, splní-li zákonem stanovené podmínky. Například i dlouhodobé investice do podílových fondů.
S křížkem po funuse
Lidé z finančního trhu jsou k navrhované změně skeptičtí. Tento krok se měl podle nich udělat už před lety, dnes přichází s křížkem po funuse. Pojistný trh se podle nich do velké míry transformoval sám. Investiční životní pojištění (IŽP) je na velkém ústupu, což je vidět i na přístupu pojišťoven, které reagují přesunem produktového portfolia směrem k čistě rizikové variantě produktů životního pojištění. Patrné je to i v distribuci, tedy u finančně poradenských firem, kde podíl IŽP napříč celým trhem klesá a někteří distributoři už od něj upustili zcela.
Případná vlna přepojišťování IŽP do nových, čistě rizikových produktů bez investiční složky přitom nemusí být pro každého výhodná. Klienti např. kvůli vyššímu věku, než ve kterém do původního pojištění vstupovali, nemusejí být schopni dosáhnout stejných nebo lepších podmínek pojištění.
Pozitivně se k poslaneckému návrhu staví penzijní společnosti, i když chápou, že samo posílení daňové výhodnosti „penzijku“ stačit nebude. K tomu, aby se do sektoru dostalo víc peněz – tedy aby lidé měli naspořeno ještě víc – by podle nich mohla pomoci aktivní edukace ze strany státu. Kdyby stát přiznal, že soukromé spoření je – a čím dál víc bude – zásadní pro zajištění v důchodu. Aby motivoval lidi odkládat si co nejvyšší částky.
Většina Čechů v „penzijku“ nastřádá málo
Problém „penzijka“ ale je, že jeho sjednání není pro finanční poradce provizně zdaleka tak atraktivní jako životní pojištění. Tuto nevýhodu by mohla vyvážit postupující digitalizace a on-line sjednávání smluv. Průměrná výše měsíční úložky na „penzijko“ se pohybuje okolo 800 korun. Asi 42 % účastníků si pak z hlediska státního příspěvku spoří optimální částku – tedy 1000 korun a víc.
Kolik by měl mít člověk při odchodu do penze naspořeno?
- Při průměrném důchodu kolem 15 000 korun a potřebě řekněme 20 000 korun měsíčně bude na 20 let potřebovat asi 1 200 000 korun.
- To je částka, kterou si lze v penzijním spoření bezpečně naspořit.
Převážná část lidí má však peníze ve starém „penzijku“, do kterého se od konce roku 2012 nedá vstupovat. V něm má 3,3 mil. lidí naspořeno 439,9 mld. Kč. V novém doplňkovém penzijním spoření, které se sjednává od roku 2013, je 1,2 mil. smluv a pouze 67,6 mld. Kč.
Výnos starého „penzijka“ sice ze zákona nemůže klesnout do mínusu, zároveň ale nedokáže pokrýt inflaci. Úspory tak de facto ztrácejí svou hodnotu. Zatímco loňská inflace byla podle statistiků 2,8 %, průměrný výnos v těchto tzv. transformovaných fondech dosáhl 1,2 %.
Původní penzijní připojištění se tak dnes vyplatí už jen těm, kdo mají pár let do důchodu.
Doplňkové penzijní spoření, které od začátku roku 2013 navazuje na penzijní připojištění, tzv. účastnické fondy, zákonem garantované výnosy nemá, může tedy jít do minusu, ale dlouhodobě by mělo vydělávat.
Oba dva produkty člověk mít nemůže, státní podpora je totiž vázána na jedno rodné číslo. Přejít ze starého na nový lze kdykoliv, opačně však už nikdy.
A co teď?
Doporučení ze strany expertů na finanční trhy je, aby klienti, kteří stále ještě nemají rozložené portfólio i na IŽP či DPS, tak udělali do konce tohoto roku a využili poslední šanci na produkt, který jim sníží základ daně a to nejen v pozici zaměstnance nebo fyzické osoby podnikající, ale také pro zaměstnavatele, kteří zvažují benefit formou finančních produktů s využitím až 50 000,- Kč na snížení základu daně na jednoho zaměstannce/rok.
Jak můžete aktualizovat své smlouvy?
Životního pojištění
Informujte pojišťovnu při změnách vašich kontaktních údajů, rodinného stavu nebo výrazných změnách životního stylu, které mají vliv na výši pojistného (aktivní sport, změna zaměstnání apod.). Změnit ve smlouvě lze i obmyšlenou osobu, například při rozvodu.
-
online s Vámi uděláme návrh na pojištění, dle Vašich potřeb
-
kurýr Vám vše doveze
-
staré smlouvy ( pokud nejsou v pořádku ), zajistíme Vám ukončení
Pojištění domácnosti a nemovitosti
U majetkových pojistných smluv je důležité průběžně kontrolovat a ověřit si, jestli sjednaná pojistná částka odpovídá současné hodnotě domu nebo domácnosti. Zejména po rekonstrukci domu nebo nové investici do vybavení, která nemovitost či domácnost zhodnotila. U starších pojistných smluv je dobré také prověřit, zda kryjí všechna pojistitelná rizika, která mohou váš majetek ohrožovat – současná nabídka pojišťoven je mnohem komplexnější.
Aktualizace pojistné smlouvy je nezbytná i v případě změn v údajích o pojistníkovi, ve způsobu platby nebo při změnách souvisejících s odstěhováním nebo úmrtím vlastníka smlouvy.
Havarijní pojištění
Lze také požádat o změnu a přepočet pojistného. Jedním z faktorů ovlivňujících jeho výši je stáří vozidla a od toho se odvíjející obecná cena. Protože jsou však obvykle i u starších vozidel veškeré opravy hrazeny v cenách nových náhradních dílů, výše pojistného vždy klesá pomaleji než pojistná hodnota vozidla.