V důsledku nouzového stavu, vyhlášeného kvůli nemoci Covid-19 způsobené novým koronavirem, Vláda ČR připravila a realizuje balíky podpor směřujících do ekonomiky. Jeho součástí je i pomoc OSVČ postiženým touto situací.

Na co mají tedy OSVČ nárok a jak ho uplatnit:

1. Půl roku bez minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění

Živnostníci, kteří jsou OSVČ na hlavní i vedlejší činnost, budou mít na šest měsíců odpuštěny platby minimálních záloh na pojistné na důchodové pojištění. Platit by to mělo zpětně od března, takže pokud jste už zálohu uhradili, bude vám uznána jako platba za září. Ze strany státu jde skutečně o odpuštění plateb, není to pouze jejich odklad.

Stát se tedy na půl roku vzdá vašich peněz (respektive minimální zálohy) a nechá vám je k dispozici a nikdy v budoucnu už je nebude vyžadovat. Z hlediska budoucího důchodu půjde o takzvanou vyloučenou dobu, což znamená, že toto šestiměsíční neplacení pojištění nebude mít vliv na výši vašeho důchodu.

Lidé, kteří platí více než minimální pojistné, si od své zálohy mohou minimum, tedy 2544 korun, odečíst. Celkem tak každý živnostník ušetří 15 264 korun. „OSVČ s vyšší než minimální zálohou od března do srpna nemusí platit celé zálohy. V ročním vyúčtování příští rok pak zpětně doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měli odvádět,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Pokud se rozhodnete v placení záloh pokračovat ve vaší obvyklé výši, která je vyšší než minimální výše zálohy, bude vám přeplatek příští rok Českou správou sociálního zabezpečení po podání přehledu za rok 2020 vrácen.

Podobně by to mělo podle ministryně financí Aleny Schillerové být také s odvody na zdravotní pojištění. Živnostníkům mají být odpuštěny minimální zálohy po dobu šesti měsíců. Kdo platí větší částku, ten si od ní minimální zálohu, která letos činí 2352 korun, odečte. Celkem tak na zdravotním pojištění ušetří 14 112 korun a spolu se sociálním jde o úsporu 29 376 korun během následujících šesti měsíců.

2. Lepší cash flow díky prominutým zálohám na daň

Opatření, které má teď nechat živnostníkům a firmám více peněz v ruce, je z dílny ministerstva financí a týká se záloh na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Od určité výše daně za uplynulé období musejí totiž OSVČ či firmy platit čtvrtletní nebo pololetní zálohy.

Ministerstvo financí promine červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob, což znamená, že červnová záloha (tj. druhá záloha u kvartálních plátců a první záloha u pololetních plátců) se nebude vůbec hradit.

Neznamená to, že by stát zálohu odpustil jako v případě zálohy na sociální pojištění (viz výše) – pouze nebude chtít peníze dopředu. Kdo tedy máte v kalendáři na červen poznámku zaplatit zálohu, můžete na ni zapomenout a peníze použít jinak.

Vliv na celkovou daň za letošek to ale mít nebude, takže vás nezaplacení zálohy může „doběhnout“ příští rok touto dobou při podávání přiznání za rok 2020.

3. Letošní ztrátu půjde započíst proti starším ziskům

Případnou ztrátu, kterou letos vyrobí, si budou podnikatelé moci zpětně uplatnit ve svých základech daně z let 2019 a 2018. Jestliže tedy za předloňský či loňský rok zaplatili ze zisků určitou daň a příští rok zjistí, že po započtení ztráty z letoška měla být tato daň menší, budou si moci požádat u finanční správy o vratku daně. Jde tedy o opatření, které jim pomůže s penězi až příští rok.

4. Pozastavení EET po dobu stavu nouze plus tři měsíce

Ministerstvo financí pozastaví povinnost elektronicky evidovat tržby pro subjekty spadající do všech fází EET, a to po dobu stavu nouze a následujících tří měsíců. Načas je tak konec s elektronickou evidencí účtenek, stejně jako se zaváděním poslední vlny EET.

5. Kdo koupil nemovitost, nemusí spěchat s daní

Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitostí lze bez sankce podat až do konce srpna letošního roku.

Pokud si nemovitost (která už není kupována přímo od developera) přeprodávají například fyzické osoby, získá kupující (nabyvatel) odklad na platbu čtyřprocentní daně z kupní ceny až do posledního srpna. To je při současných cenách realit významná, byť dočasná úleva.

6. Pozdější podání daňového přiznání, odložené úvěry

Nadále samozřejmě platí opatření z prvního balíčku, tedy především možnost podat přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob až do 1. července. To znamená také možnost uhradit daň později.

Česká centrální banka uvolnila pravidla pro komerční banky tak, aby mohly i z hlediska účetnictví svým klientům umožnit tříměsíční odklad splátek úvěrů a hypoték. Pro klienty bank to znamená, že se jim prodlouží splátkový kalendář. Nejde pochopitelně o odpuštění splátek, pouze o jejich odklad.

7. Ošetřovné také pro OSVČ

I když drobní podnikatelé platí zdravotní a sociální pojištění, na ošetřovné nemají nárok.

To má změnit zákon o doplacení ošetřovného od státu kvůli koronavirové nákaze. Podle posledního vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by živnostníci měli mít právo na 424 korun za den, maximální částka je stanovena na 13 144 korun měsíčně.

O peníze bude možné od dubna žádat živnostenské úřady na základě čestného prohlášení.

8. Půjčka COVID do druhého kola

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků se příjem žádostí pro druhé kolo vládou jištěných půjček měl rozjet 30. března. Jde o bezúročnou půjčku s ročním odkladem splátek začínající na 10 tisících korun a končící na 15 milionech korun.

Úvěr by měly poskytovat komerční banky, za které se zaručí stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.

9. Mimořádná okamžitá pomoc

Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje živnostníkům v problémech využívat právě tuto dávku, pokud vlivem opatření nemají peníze ani na základní potřeby.

Lze jí využít v několika situacích. Pro živnostníky bude nejvíce relevantní případ, kdy jsou postižení „vážnou mimořádnou událostí“ a jejich sociální a majetkové poměry neumožňují překonat nepříznivou situaci. 

Více se o mimořádné okamžité pomoci dozvíte na stránkách Úřadu práce.

10. Další dávky pomoci

Srozumitelný a přitom detailní průvodce dalšími dávkami připravili experti z Centra pro společenské otázky a organizace IQ Roma servis. Živnostníci v problémech mohou dosáhnout ještě na dávky v hmotné nouzi (řeší akutní pokles příjmů a nemůžou uspokojit základní potřeby domácnosti), a nebo na dávky státní sociální podpory (není na zaplacení nájmu). Odborníci upozorňují na to, že u těchto dávek může být problém mít aktivní živnostenské oprávnění.

Co dál lze využít?

Mimořádně detailní a lidsky popsaný seznam dávek, které mohou za určitých okolností čerpat i živnostníci, představilo Centrum pro společenské otázky – SPOT (centrumspot.cz).